Cesta autem přes Německo a Rakousko ubíhala příjemně a dobře. Jednak v noci nebylo takové horko a takové zácpy na dálnicích jako přes den, druhak jsem se v šoférování auta střídal se spolujezdcem. Pokud mě po cestě přeci jen něco trápilo, byly to myšlenky na italskou jazykovou školu a kurz v Rimini, kde nejspíše nebudu umět „otevřít ústa" a po celou dobu trvání italského kurzu budu hrát oblíbenou hru na partyzána.

Prozření však nastalo již při příjezdu do hotelu v Rimini. Ani nevím, jak jsem si ještě po cestě z auta na recepci hotelu v rychlosti připravil několik italských vět něco ve smyslu „Jsme učitelé z jazykové školy v Praze, přijeli jsme do Rimini na jazykový kurz italštiny a budeme u Vás v hotelu bydlet".

Personál hotelu očividně dle vizáže původem někde ze Sicílie nebo alespoň od Neapole i přes drobné chyby, kterých jsem se při projevu dopouštěl, pochopil mé poselství a počal jednat. Další konverzace s nimi probíhala napůl v italštině na půl v angličtině. I oni se chtěli předvést, že ovládají cizí jazyk.

V dalších dnech angličtiny v naší konverzaci ve prospěch italštiny ubývalo. V italském projevu jsem se totiž den ode dne mílovými kroky zlepšoval. Zatím co já každé dopoledne trávil v místní jazykovce na kurzu italského jazyka, jejich angličtina zůstávala stále stejná. Po 5 dnech strávených v mezinárodní třídě s výbornými profesně zdatnými italskými učitelkami už jsem v hotelu konverzoval pouze italsky, na pláži si italsky vymohl u správce slevu na lehátka, v restauraci si objednával pizzu, parmskou šunku a víno italsky a vůbec mi řečové centrum v mozku začínalo přepínat automaticky do italštiny, kdykoliv jsem se dostal do kontaktu s Italy. A to vše po jediném týdnu stráveném v Itálii na italském kurzu italské italštiny.

Dvou a půlleté studium jazyka v akademii Linda mi dalo dobrý základ. V Itálii mi pak stačil jeden týden ve škole, abych se stal sebevědomým aktivním uživatelem tohoto libozvučného rychle naučitelného jazyka. Až pojedu na kurz francouzštiny do Francie, pořídím si minimálně 2 týdenní ale spíše delší jazykový pobyt. Přeci jen, francouzština, byť libozvučná, je pro nás ve srovnání s italštinou mnohem obtížnějším jazykem.